Nejednalo se o předpisy, ale o "Studijní materiály pro politické školení mužstva". PŠM bylo každé pondělní dopoledne a my "špagáti" to měli na krku.

My jsme je na vojně měli v množství větším, než nám bylo milé, přesněji, měl ji oficír, který PŠM vedl a který, protože byl blbej jako štoudev kytu a nevěděl a neuměl udělat stručný výtah, tak nám všechny ty bláboly, které v ní byly předčítal, a my jsme si je museli psát do svých sešitů. I propiska mi při psaní těch kravin kolikrát zdechla.